Co to je?

Jedná se o tři dny plné dobrovolnických aktivit, které se v ČR konají již po několikáté. Projekty probíhají po celém Česku jeden týden v říjnu od čtvrtka od 12:00 do neděle do 12:00. Kdykoliv během těchto 72 hodin a zároveň jakkoliv dlouho se dobrovolníci po celém Česku pustí do aktivit, které pomohou druhým, přírodě, či jejich okolí. Výsledkem těchto projektů bude mnoho úsměvů, radosti, dobrých pocitů z vykonané práce a mnoho dalších pozitivních účinků.

V roce 2019 se Kobylnické impérium do akce 72 hodin zapojilo poprvé. Společně s několika dobrovolníky jsme v lokalitě pod Borkama prořezávali drobné náletové dřeviny, které  mimo jiné začaly utlačovat nedávno vysázené stromy. Výsledkem naší práce bylo uvolnění prostoru pro růst původním druhům dřevin a příprava prostoru pro výsadbu dalších stromů a keřů.


BRIGÁDA POD BORKAMA

ODSTRAŇOVÁNÍ DROBNÝCH NÁLETOVÝCH DŘEVIN

O co jde?

V Kobylnicích se ve spolupráci s Komisí životního prostředí Rady obce Kobylnice do projektu 72 hodin zapojujeme v rámci aktivit Péče o přírodu. Zaměřujeme se na odstraňování náletových dřevin a na revitalizaci zeleně kolem polní cesty v lokalitě Pod Borkama.

Tato cesta je poměrně hodně využívána při procházkách kolem obce. Cílem je podílet se společně nejen třeba na úklidu odpadků, ale i na kvalitě přírody a našeho okolí. 

Takže kdy?

V roce 2019 se brigáda konala poprvé, a to v sobotu 12. října 2019 Pod Borkama.

V roce 2020 se brigáda měla uskutečnit v sobotu 17. října 2020 od 9:00 opět Pod Borkama. Akce ovšem musela být z důvodu epidemiologických opatření odložena. V novém termínu se brigáda konala v sobotu 10. dubna 2021 v odpoledních hodinách.

V rámci ročníku 2021 se brigáda konala v sobotu 16. října 2021 v Hloušku. 

A komu tím prospějeme?

V katastru obce nemáme žádný les, proto je obecná snaha o to, aby remízky podél polních cest byly druhově rozmanité a dřeviny kromě útočiště pro zvěř poskytovaly také živočichům potravu. V minulosti byla obcí ve spolupráci se sdružením Rezekvítek provedena výsadba stromů a keřů, které jsou vhodné do naší lokality. Tato asi deset let stará výsadba je utlačována náletovými dřevinami, zejména bujně rostoucím nepůvodním javorem jasanolistým a také černým bezem. Cílem brigády je tyto náletové dřeviny odstranit.

Čím javor jasanolistý škodí?

Javor jasanolistý je dle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky považován za invazivní a nepůvodní rostlinu. Pochází ze Severní Ameriky a v našich zemích se objevil v 19. století. Tato dřevina se nekontrolovaně šíří, je typická velmi rychlým růstem, kterým vytlačuje původní bylinný podrost a znemožňuje přirozené omlazení a obnovu původních druhů dřevin. 

Za nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou označovány druhy, které nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu. Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko z hlediska zachování biologické rozmanitosti jak na úrovni druhů, tak na úrovni celých společenstev, a to zejména v případech, kdy má nepůvodní druh schopnosti, které jej z různých důvodů zvýhodňují oproti druhům původním a začne se intenzivně rozšiřovat - takový druh pak bývá označován jako invazní. 

Invazní druh je tedy druh na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celá společenstva či ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů, ne jen těch s podobnou nikou. 

Zdroj: https://www.mzp.cz/cz/nepuvodni_a_invazni_druhy 

Agentura ochrany přírody a krajiny také vydává Standardy péče o přírodu a krajinu. Jedním z těchto standardů je i Likvidace vybraných invazních druhů rostlin, který popisuje invazivní a nepůvodní druhy a kdy a jak proti nim zasahovat. O javoru jasanolistém se zde dočteme toto:

Druh lze v omezené míře tolerovat, pokud tvoří rozsáhlé populace, v nichž by likvidace byla neúměrně náročná. Prioritou je minimalizovat nové výsadby a omezit současný výskyt v ochranářsky hodnotných územích. Dále je nutné omezit populace, které mohou sloužit jako zdrojové.

Management javoru jasanolistého lze rozdělit do 3 variant:

  1. Ponechat porost samovolnému vývoji a postupně nahradit původními druhy. Klíčové je zamezení omlazení. Toto lze doporučit zejména tam, kde nepředstavuje nebezpečí pro přirozená společenstva. 
  2. Zachovat porost, ale zamezit dalšímu šíření do přilehlých společenstev, zejména odstraňováním nových výmladků.
  3. Odstranění porostu z důvodu ochrany cenných stanovišť nebo z důvodu kalamitního stavu.

Po obnově porostu je vhodné provést výsadbu cílových dřevin. Plocha by měla být dokonale odklizena od zbytků.

Uvedená pravidla jsou snadno aplikovatelná i na naše podmínky. Tam, kde to není nezbytné, se kácení neprovádí. Je však potřeba zamezovat dalšímu šíření pomocí nových výhonků, které je nutné pravidelně odstraňovat. Pokud je však ohrožena nová výsadba původních stromů, přistupuje se k odstranění, které je však nahrazeno již předchozí či následnou výsadbou nových stromů. 

Odstraňování nepůvodního javoru jasanolistého má tak pozitivní dopad na zachování a obnovu příznivého stavu jednotlivých přírodních stanovišť a na ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin včetně pozitivního vlivu na strukturu a funkce ekosystému.